Z historie kostela sv. Vavřince v Leskovci nad Moravicí

Z HISTORIE 

     V době před rokem 1620 vyznávali lidé v obci luteránskou víru, která byla rozšířena i v okolních obcích. Pastorem v Leskovci byl Josef Fiedler. V roce 1620 Markrabě Jiří Krnovský pozbyl knížectví, které bylo přiděleno katolickému císaři věrnému knížeti Karlu Lichtensteinovi. Jelikož bylo protestanství hlavní příčinou rebelie proti císaři a říši, bylo lidem nařízeno vyznávat katolickou víru, chodit povinně na bohoslužby a zpovědi. Také vyučování ve školách muselo být prováděno podle katolických regulí. Kdo nebude s nařízeními souhlasit, bude zbaven majetku a vyhnán z území panství.

     Drážďanskou smlouvou z roku 1626 se situace změnila. Obce ve Slezsku mohly opět vyznávat luteránskou víru. Přes veškeré úsilí opavských misionářů přivést na popud Lichtensteinů oddané zpět na katolickou víru se protireformace míjela účinkem. V srpnu téhož roku vtrhly jednotky dánského vojska pod velením generála Mansfelda do Slezska, protestantismus v nich nalezl oporu, a když se Dánové utábořili v Leskovci, získal pastor Josef Fiedler opět pevnou půdu pod nohama. Misionáři už do vesnice nevstoupili a započaté dílo obrácení ustalo.

     V červenci 1627 dorazil do Krnova s hlavními jednotkami císařského vojska Wallenstein a brzy vypudil dánské oddíly ze Slezska a severní Moravy. Protestantům v Leskovci nastaly zlé časy. Lichtensteinští dragouni pod velením barona Goese nutili obyvatelstvo vojenskou mocí ke katolicismu. Rytmistr Rottstein se utábořil v Razové a jeho dragouni také v Leskovci. Novorozenci byli násilím katolicky křtěni a zapisováni do katolické matriky, snoubenci pak pod vojenskou ochranou katolicky oddáváni. Pohřby musely být vykonány podle přísně katolického ritu a pod vojenským dozorem. Pastor Josef Fiedler byl dragouny vyhnán a nalezl nové působiště v Habelschwerdtu (Polské Slezsko).

     Leskovec a Razová byly začleněny do působnosti nově zřízené katolické fary v Horním Benešově, kde byl farářem Friedrich Hassnig. Obyvatelé Leskovce však tajně navštěvovali evangelické bohoslužby, neboť v okolních lesích působili kazatelé Jan Salzmann a Hoffmann. Větina obyvatel navenek vyznávala katolickou víru, v nitru však zůstavala věrná protestantské víře.

     Roku 1658 se Leskovec zotavoval po Třicetileté válce a na příkaz vrchnosti byl protestantismus úplně vymýcen. V Leskovci působili Jezuité z Opavy, kteří v obci obraceli poslední protestanty. Teprve na konci roku katolický kněz M. Herold oznámil olomoucké konsistoři, že Leskovec je zcela katolický.

     V roce 1668 bylo v obci zavedeno dle nařízení vrchnosti zvonění proti bouřce. Pokud se blížila bouřka, musel zvoník rychle vyběhnout na věž kostela a usilovně zvonit, aby všemohoucnost Boží na pokorné prosby křesťanů bouři odvrátil a nebylo způsobeno škod na území obce. Za zvonění proti bouři byl zvoník placen. Pobíral mzdu od obce – tzv. solarium.

     V roce 1688 byl místo dřevěné modlitebny postaven kostel a vysvěcen olomouckým světícím biskupem.

NYNĚJŠÍ KOSTEL

     V druhé polovině 18. století byl postaven nynější kostel. Je zasvěcen sv. Vavřinci, jáhnovi, který působil v Římě a spravoval nemovité majetky církve. Po mučednické smrti byl nejvíce uctíván v Itálii.

     Svatý Vavřinec je vyobrazen v horní části hlavního oltáře v jáhenském rouchu červené barvy, která je symbolem mučednické smrti.

     Boční oltář Panny Marie a sv. Josefa byly po druhém Vatikánském koncilu zrušeny. Stylem navazovaly na hlavní oltář, zbyly z nich jen sochy. Odstraněna byli i kazatelna. Zbyla z ní střecha se sochou Pána Ježíše, dobrého Pastýře a čtyři evangelisté, kteří jsou umístěni na kúru společně s erbem Lichtensteinů. V lodi jsou zavěšeny obrazy křížové cesty. U křtitelnice ze slezského mramoru se nachází sv. Florián, patron hasičů. V boční kapli je oltář s Božím hrobem. U vchodových dveří pak visí obraz Panny Marie Czenstochowské, který je pod ochranou státu. Na stropě můžeme nalézt obraz Nejsvětější Trojice. Na kúru se nacházejí jednomanuálové varhany Bratří Riegrů z Krnova. Ve věži visí zvon z roku 1607, ulitý olomouckým zvonařem Zachariášem Milnerem a věžní hodiny pohání mechanický stroj. O velkém významu, bohatosti a velikosti farnosti svědčí velké množství dochovaných monstrancí a kalichů, které jsou bohatě zdobeny.

     Fasáda kostela byla obnovena v roce 1972 a poslední výmalba interiéru kostela proběhla v roce 2008.

     Kostel dříve stával na kopci ve středu obce. To se změnilo v roce 1987 s výstavbou Slezské Harty, kdy byla velká část obce postupně srovnána se zemí a nyní se kostel vypíná na malém kopečku u břehu přehrady. Před II. světovou válkou, během války až do odsunu v roce 1946 v Leskovci působil Němec Schaffer. Bohoslužby se o nedělích konaly dvě. Jedna německy a druhá česky. V současné době se zde bohoslužby konají každou neděli v 9.30 hodin.